něco o VLCÍCH
První masožravec se na zemi objevil před 100 - 120 mil. lety. Později se na severní polokouli objevil další, dokonalejší, masožravec - Creodont. Asi před 55 mil. lety se objevil masožravec s částečně vyvinutými řezáky. Během následujících 10 mil. let (v paleocénu) se z něj vyvinulo několik poddruhů, z nichž všechny kromě Miacise vyhynuly.
Miacis patří do rodu Micidae, ze kterého se vyvinuly všechny současné rody masožravců. Vypadal jako dlouhá vydra a narozdíl od vlků byl ploskochodec. Měl pět prstů, částečně zatáhnutelné drápy, protistojné palce na předních nohách a dlouhý tenký ocas. Měl chrup masožravce a malý mozek, ale byl chytřejší než ostatní šelmy žijící v té době. Žil v lese a mohl spát na stromech.
V období před 20 - 30 mil. lety se oddělil vývoj šelem psovitých a medvědovitých. Předchůdce psovitých šelem Cynodictis měl již stejný počet zubů jako vlk. Měl krátké nohy a byl o hodně menší než vlk. Jeho tělo bylo dlouhé a pružné jako tělo lasice.
Během následujících 15 mil. let se oddělil vývoj mývalovitých.
Mezi tím, před 15 - 30 mil. lety, se tělesná stavba začala přibližovat dnešním vlkům. Tento proces začal u druhu Cynodictus, pokračoval přes druh Cynodesmus a Tomarctus. Končetiny se začali prodlužovat, chodidla se také prodlužovala a stala se kompaktnějšími. Pátý prst začal být nepotřebný a postupně zakrňoval. Ocas se začal zkracovat a celkové proporce se začali přibližovat vlkům.
Před 15 mil. lety se oddělil vývoj vlka a lišek. Zatímco velikost lišek se moc nezměnila, vlci byli stále větší a větší.
Před 1 - 2 mil. lety vlk vypadal zhruba stejně jako dnes. V pleistocénu, před 1 mil. let, se objevil Canis sp., který měl větší mozek a delší čumák než jeho předchůdci. Canis sp. byl lépe uzpůsoben k běhu a pravděpodobně měl vyvinutou primitivní sociální strukturu a kooperativní techniky lovu. Z něho se vyvinul nejdříve Canis dirus a poté Canis lupus - trochu menší živočich s vyšším čelem a mnohem vyspělejšími sociálními projevy. Ten byl také pravděpodobně předkem psa domácího Canis familiaris - prvního velkého živočicha který žil s člověkem.
Vlk obyčejný
Životaschopnost: | 2 + 2 | |
Útočné číslo: | (+1 + 2) = 3 (tlama) | |
Obranné číslo: | (0 + 2) = 2 | |
Odolnost: | 10 | |
Velikost: | B | |
Bojovnost: | 7 | |
Zranitelnost: | zvíře | |
Pohyblivost: | 17/šelma | |
Vytrvalost: | 18/šelma | |
Inteligence: | 1 | |
Poklady: | nic | |
Zkušenost: | 15 |
Vlci se vyskytují převážně na povrchu, kde loví ve smečkách v počtu 2k10 až 3k10 kusů. Mohou se však vyskytovat i v jeskyních, někdy proto, že je tam hojnost potravy a sahá tam jejich lovecký revír, jindy je tam za určitým účelem shromažďuje např. vlkodlak. Vlci jsou masožraví, nikoli však příliš odvážní. Útočí ve smečkách, a pokud nedosáhnou rychlého úspěchu, jejich bojovnost klesá, až se dají na útěk. Často pak obět z dálky sledují a čekají, až zeslábne nebo se uloží ke spánku. Mají také smrtelný strach z ohně. Zapálená hranice je udrží v uctivé vzdálenosti a při každém ohnivém kouzlu je 50% pravděpodobnost, že se celá smečka obrátí na útěk. Vůdce smečky má obvykle o 1 vyšší ÚČ, OČ i žvt. Pokud je vůdcem smečky vlkodlak, všichni vlci z této smečky mají ÚČ o 1 vyšší a bojovnost 12.
Vlk sněžný
Životaschopnost: | 3 + 4 | |
Útočné číslo: | (+2 + 2/+1) = 4/+1(drápy) | |
(+2 + 3/+1) = 5/+1(tlama) | ||
Obranné číslo: | (+1 + 3) = 4 | |
Odolnost: | 16 | |
Velikost: | B | |
Bojovnost: | 9 | |
Zranitelnost: | zvíře | |
Pohyblivost: | 17/šelma | |
Vytrvalost: | 14/šelma | |
Inteligence: | 1 | |
Poklady: | nic | |
Zkušenost: | 65 |
Sněžný vlk se vyskytuje na věčně bílých pláních dalekého severu. Je daleko statnější než jeho šedí pobratimové a mohutností málem připomíná tygra. Má velmi hustou a dlouhou srst, která je jasně bílá, takže dokonale splývá s okolím. Jediné, co je z něj vidět, jsou dvě červené tečky, pár rudých očí. Jelikož jsou na severu noci velmi dlouhé, sněžný vlk se adaptoval a vidí velmi dobře i potmě. Díky mimikry je na zasněžené pláni téměř neviditelný, má pravděpodobnost 90%, že se mu podaří zaútočit s překvapením. Sněžní vlci jsou většinou samotáři a nesdružují se do smeček, k tomu může dojít pouze za výjimečného mrazu a hladu. Vlk v jednom kole zaútočí tlapami i kousnutím, ovšem pouze na jednu postavu.
Vlk litý
Životaschopnost: | 4+2 | |
Útočné číslo: | (+1) + (6/+1)=7/+1 | |
Obranné číslo: | 3+ (0) = 3 | |
Mez vyřazení: | 1 | |
Velikost: | C | |
Bojovnost: | 9 | |
Pohyblivost: | 15/šelma | |
Vytrvalost: | 15/šelma | |
Inteligence: | 9 | |
Přesvědčení: | neutrální | |
Poklady: | 0 | |
Zkušenost: | 150 |
Lítí vlci jsou větší a zuřivější než obyčejní vlci a navíc jsou polointeligentní. Jsou to nebezpeční nepřátelé. Zpravidla loví ve smečkách, vyskytují se v jeskyních, lesích i horách. Skřeti je občas cvičí a jezdí na nich. Zajatá štěňata lítých vlků je možno vycvičit jako psy, ale jsou ještě divočejší než obyčejní vlci.
Komentáře
Přehled komentářů
I love WOLF!!!!:-)
:-)
(maki, 28. 2. 2008 17:24)ahojky ty vlci jsou drsný.mám je taky moc ráda a vlkodlaky taky.moc bych si jednoho přála.to je asi kravina,žejo.muj nazor na tvou estranku je:mas tu to nahusteny a ty fotkyy stojej zato.tak ahoj marketka. : - )
WOLF
(kaktus, 21. 11. 2009 14:35)