Zebra africká
Do Afriky přišli předkové dnešních zeber před pěti miliony let. Tváří v tvář novému prostředí se začal jejich vzhled postupně měnit. První Evropané, kteří vstoupili na půdu afrických savan, tak mohli žasnout nad velkými stády černobílých koní prohánějících se po rozlehlých pláních. Člověk se pak stal obdivovatelem afrických koní "v pyžamu".
Území, na kterém se zebry zabydlely, zahrnuje celou třetinu afrického kontinentu. Můžeme se s nimi setkat v suchých savanách východní Afriky pod saharskou pouští i na travnatých vrcholcích v Jihoafrické republice. Není tedy nijak překvapující, že se na tak velké ploše vyvinuly tři rozdílné druhy černobílých koní. Nejlépe se od sebe dají rozeznat - jak také jinak - podle svých pruhů. Nejseverněji žije zebra Grévyho (Equus grevyi). Nese jméno po francouzském prezidentovi Grévym, který dostal jedno z těchto zvířat darem od habešského císaře Menelika. Je největší ze všech zeber. Vzrostlý hřebec může v kohoutku měřit sto šedesát centimetrů a váží pak přes čtyři sta kilogramů. Zebry Grévyho se mohou pochlubit velmi elegantním pruhováním. Jejich husté a tenké pruhy pokrývají celé tělo včetně hýždí a nohou. Pouze břicho těchto zeber je čistě bílé.
Zebra horská (Equus zebra) z jihozápadní Afriky má široké pruhy na těle i na nohou. Odborníci rozeznávají dva poddruhy horských zeber. Zebra kapská (Equus zebra zebra) má bělavou podkladovou barvu a hodně široké pruhy, zatímco hojnější zebra Hartmannové (Equus zebra hartmannae) má základní barvu o poznání tmavší. Obě horské zebry mají pod krkem zřetelný kožní lalok. Nejrozmanitější jsou zebry stepní (Equus burchellii), které obývají zbytek území mezi horskými zebrami na jihu a zebrami Grévyho na severu. Některé poddruhy mají mezi širokými černými pruhy zřetelné hnědé mezipásy. Jiné rasy zase nemají pruhované nohy. Když se tyto dva znaky zkombinují, vyjde přibližný klíč k rozeznávání stepních zeber.
Zebra Böhmova (Equus burchellii boehmi) má nohy pruhované až ke kopytům a nemá hnědé mezipásy. Podobně vypadá i zebra bezhřívá (Equus burchellii cuninghamei). Jak již její jméno napovídá, dospělým jedincům tohoto poddruhu chybí hříva. Nohy zebry Chapmanovy (Equus burchellii chapmanni) jsou pruhované méně zřetelně, zato hnědé mezipásy jsou těžko k přehlédnutí. Zebra damarská (Equus burchellii antiquorum) pruhy na nohou již téměř ztratila a i na hýždích tmavé pruhy téměř splývají s podkladem. I ona se však může pochlubit hnědými mezipásy. Bílé končetiny bez proužků a hnědavou podkladovou barvu měla zebra Burchellova (Equus burchellii burchellii), která je však již téměř sto let vyhubená. Ještě dříve podlehla lidskému barbarství zebra kvaga (Equus quagga), která měla pruhy jen na hlavě a hrudi a zadní část jejího těla byla jednolitě hnědavá. Dříve považovali vědci kvagu za samostatný druh, více než sto let po jejím vyhubení však analýza DNA z několika zachovalých kůží prozradila, že patrně patřila do příbuzenstva stepních zeber.
Nejlepší vodítko k rychlému zařazení zebry k jednomu ze tří druhů je její zadek. Zebry Grévyho mají na hýždích husté tenké pruhy a na kořeni ocasu širší tmavý podélný pruh. Horské zebry mají na zadku široké pruhy a nad kořenem ocasu kresbu jemných proužků, které připomínají strom. Stepní zebry mají široké pruhy na hýždích, "stromek" nad ocasem jim však schází.
Komentáře
Přehled komentářů
ahojik majitelko tohoto přrkásného blogísku moc jsi mi pomohla s referátem zebry africké dostala jsem díky tobě na výzo 2 z přírodovědy moc ti děkuju hrozila mi totiž 3 a ty jsi mi s tímto moc pomohla jestly mě chceš informovat tak to na této adrese ímajlu lansi10@seznam.cz jj? a nebo na alíka na holka444 a nebo zuzana2.Taky na moje icq 397 808 145 čau a máš to tady moc moc pěkný!!!
díky moc
(zůza, 19. 1. 2009 18:20)